Všeobecné obchodní podmínky

Incoterms (International Commercial Terms – Mezinárodní obchodní podmínky) představují soubor mezinárodních pravidel pro výklad běžně používaných obchodních doložek v zahraničním obchodě. Definují peněžní operace a práva a povinnosti kupujícího a prodávajícího v zahraničním obchodním styku. Účelem těchto standardizovaných pravidel je vymezit povinnosti týkající se celního odbavení zboží pro vývoz a dovoz, upravit přechod rizika zkázy zboží v každé fázi procesu přepravy, a stanovit, která strana co hradí.

Incoterms byly poprvé vydány v roce 1936. Od té doby provedli právníci specializující se na mezinárodní obchodní právo ve spolupráci s dalšími odborníky z praxe celkem šest revizí, poslední v roce 2000. Smlouvy, které se odkazují na Incoterms a byly uzavřeny v roce 2008 nebo 2009, by se měly řídit pravidly z roku 2000.

Stručný seznam definic doložek Incoterms od Mezinárodní obchodní komory, které byste měli znát:

1. EX-Works (ze závodu)

Jedna z nejjednodušších a nejzákladnějších doložek, která zatěžuje minimální odpovědností prodávajícího a klade větší odpovědnost na kupujícího. Při transakci EX Works se zboží obvykle poskytuje k vyzvednutí u odesílatele / v závodě prodávajícího a prodávající splní svou povinnost dodání v okamžiku, kdy je zboží poskytnuto zasilateli kupujícího. Kupující jedná se zasilatelem ohledně pojištění, celního odbavení zboží pro vývoz a vyřízení veškeré další administrativy.

2. FOB (Free On Board; vyplaceně loď)

Jedna z nejčastěji používaných a také zneužívaných doložek. FOB znamená, že odesílatel / prodávající zajistí zasilatele, který dodá zboží do přístavu nebo sjednaného místa nalodění. I když se tato doložka často používá k popisu vnitrozemského pohybu nákladu, doložka FOB je určena zejména pro námořní přepravu nebo přepravu po vnitrozemských vodních cestách. Povinnost dodání je splněna okamžikem, kdy odesílatel / prodávající poskytne zboží zasilateli kupujícího. Od stejného okamžiku hradí kupující pojištění a přepravu.

3. FCA (Free Carrier; vyplaceně dopravci)

U tohoto typu transakce je prodávající povinen zajistit přepravu, ale jedná na riziko a náklady kupujícího. Zatímco u metody FOB volí zasilatele nebo dopravce kupující, u FCA záleží výběr na prodávajícím, který také se zasilatelem nebo dopravcem jedná. Povinnost dodání je splněna ve sjednaném přístavu nebo místě určení a kupující zařizuje pojištění.

4. FAS (Free Alongside Ship; vyplaceně k boku lodi)

U těchto transakcí kupující nese všechny náklady na přepravu a riziko ztráty zboží. U FAS je odesílatel / prodávající povinen zajistit celní odbavení zboží pro vývoz, čímž se odlišuje od předchozích postupů. Společnosti dodávající za těchto podmínek obvykle pověřují svého zasilatele celním odbavením zboží pro vývoz. Povinnost dodání je splněna, když je zboží předáno zasilateli kupujícího za účelem pojištění a přepravy.

5. CFR (Cost and Freight; náklady a přepravné)

Tato doložka, dříve označovaná jako CNF (C&F), definuje dvě rozdílné a samostatné povinnosti – první spojenou se skutečnými náklady zboží („C“) a druhou, která se týká přepravného do ujednaného místa určení („F“). Odesílatel / prodávající je povinen přepravit své zboží ze svého závodu do ujednaného přístavu určení. Tím okamžikem je splněna povinnost dodání. Kupující je povinen uhradit pojištění z přístavu nalodění nebo přístavu určení do svého závodu. Vzhledem k tomu, že za přepravu zodpovídá odesílatel, volí rovněž on i zasilatele.

6. CIF (Cost, Insurance and Freight; náklady, pojištění a přepravné)

Tato doložka se podobá CFR, s tím rozdílem, že zboží pro námořní část přepravy nepojišťuje kupující, ale odesílatel / prodávající. U této metody obvykle volí zasilatele prodávající. Povinnost dodání je stejně jako u předchozího případu splněna ve sjednaném přístavu určení.

7. CPT (Carriage Paid To; přeprava placena do)

U transakcí CPT má odesílatel / prodávající stejné povinnosti jako u CIF a navíc musí prodávající zakoupit pojištění nákladu a na dobu, kdy je zboží v přepravě, musí kupujícího uvést jako pojištěného.

8. CIP (Carriage and Insurance Paid To; přepravné a pojištění placeno do)

Tato doložka se používá hlavně u multimodální přepravy. Vzhledem k tomu, že spoléhá na pojištění dopravce, stačí odesílateli / prodávajícímu uzavřít pojistnou smlouvu s pouze minimálním krytím. U této metody často fungují zasilatelé vlastně jako dopravci. Pojištění kupujícího je účinné od okamžiku předání zboží zasilateli.

9. DAF (Delivered At Frontier; s dodáním na hranici)

Zde je prodávající povinen najmout zasilatele, který přepraví zboží na sjednanou hranici, obvykle v místě hraničního přechodu, a celně je odbaví pro vývoz. V tomto okamžiku je splněna povinnost dodání. Kupující je povinen zajistit zasilatele, který vyzvedne zboží po celním odbavení pro vývoz, přepraví je přes hranice, celně je odbaví pro dovoz a dodá je. Ve většině případů zasilatel kupujícího provádí i samotné převzetí zboží za hranicemi.

10. DES (Delivered Ex Ship; s dodáním z lodi)

U tohoto typu transakce je prodávající povinen dostat zboží do přístavu určení nebo zajistit zasilatele, aby přepravil neproclený náklad do přístavu určení. V tomto okamžiku je splněna povinnost dodání. Jakékoli poplatky v místě určení, které jsou uloženy po zakotvení lodi v doku, nese kupující.

11. DEQ (Delivered Ex Quay; s dodáním z nábřeží)

U této doložky hradí kupující / adresát cla a poplatky a prodávající je povinen dodat zboží na nábřeží, na rampu nebo do přístavu určení. Na rozdíl od dřívějších zvyklostí je prodávající povinen také zajistit celní odbavení.

12. DDP (Delivered Duty Paid; s dodáním clo placeno)

Doložka DDP se obvykle používá u intermodálních nebo kurýrních zásilek. Odesílatel / prodávající je povinen zajistit všechny úkony spojené s přepravou zboží z výrobního závodu ke dveřím kupujícího / adresáta. Odesílatel / prodávající je povinen pojistit zboží a nese všechny náklady a rizika včetně úhrady cla a poplatků.